• Chomutovský kalamář
  • Ročník 2018
  • Ročník 2017
  • Archiv
  • Návštěvní kniha
  • Napište nám
  • Odkazy
  • Chomutovský kalamář » 2008 » Poezie, mladší autoři

    Poezie, mladší autoři

    Ročník 2008

    Práce v této kategorii:

  • Bláznivá
  • Já jsem
  • Šťastné pocity
  • O tobě...
  • Básnička
  • Co teď?
  • Láska
  • První láska
  • Pochmurná myšlenka
  • Srdce

  • Bláznivá

    Jana LANDOVÁ (18)
    1. místo v kategorii Poezie 15-19 let

    Bláznivá
    Chce tě mít nablízku
    Svéhlavá
    Lehá si do písku,
    horkého písku na pláži,
    na nějž vlny doráží
    Bláznivá
    Tvou tvář chce vidět stále
    Hloupoučká
    Ve světě — maškarním bále,
    jarmarku sobectví,
    bez soucitu, bez lidství
    Bláznivá
    Ve vlasech korálky
    Opuštěná
    Hledící do dálky
    Zatracená
    Vším a všemi
    Okouzlená
    Náhodami
    Přenádherná
    Ve svém citu
    Ta malá, bláznivá
    Bláznivá
    Tvé rty chce pro sebe
    Nešťastná
    Radši jít do nebe
    Bez tebe nelze žít,
    touha tě políbit
    zabíjí...

    Já jsem

    Sára MÄRCOVÁ (15)
    1. místo v kategorii Poezie 15-19 let

    Už patnáct let chodím po světě…
    Už patnáct let lítám a padám…
    Už patnáct let se utápím a vznáším…
    Už patnáct let mé srdce hoří a krvácí…
    Už patnáct let krvácím a hojím se…
    Už patnáct let křičím a zpívám…
    Už patnáct let se veselým a brečím…
    Už patnáct let …
    Někteří mě nazývají mrchou, jiní šprtkou, jiní zas zlodějkou (víš čeho), jiní zase sluníčkem… někteří mi říkají Sáro…
    Já jsem…
    Já jsem kopřiva - toho, kdo to se mnou umí, nepožahám.
    Já jsem divoké zvíře - i to můžete ochočit.
    Já jsem pták se zlomeným křídlem - rozmachuji se, ale přesto jsem stále na zemi.
    Já jsem válečník bez meče - sílu mám, ale projevit se, mi nejde.
    Já jsem vlk bez smečky - chybí mi dobří přátelé, kteří by mi pomohli v lovu.
    Já jsem princezna bez koruny - vznešená, ale přesto prostá.
    Já jsem dryáda ve městě - bez domova se dá žít jen velice špatně.
    Já jsem ďábel v andělovi - co jen a jen vybuchne.
    Já jsem vodník bez vody - žiji, ale přesto mu něco chybí.
    Já jsem zbloudilec ve vlastním světě - je těžké rozpoznat kam člověk patří.
    Já jsem trosečník ve vlastním pokoji - nejraději bych se vrátila domů.
    Já jsem vtipálek v márnici - někdo mě holt nechápe.
    Já jsem slon na zmrzlém jezeře - někdy se objevím na tenkém ledu a jindy se propadám.
    Já jsem Alenka v říši divů - čemu se divit dřív?
    Já jsem Ámos v labyrintu - jaká strana je růžová a jaká ne?
    Já jsem holohlavá zrzka - všechna má originalita je fuč.
    Já jsem chytrák mezi hlupáky - nejsem já ten hlupák???
    Já jsem jezdec bez koně - něco mi přece jenom chybí, nemyslíte?
    Já jsem světlo ve tmě - ale taky tma ve světle.

    Tak co jsem?

    Šťastné pocity

    Ladislav KLIMEŠ (18)
    2. místo v kategorii Poezie 15-19 let

    Skrz obláčky dere se
    nad hlavami našimi
    paprsek světla najde se
    něco vevnitř křičí „Věř mi“
    krásná slova pohledy
    krásná místa osoby
    snad
    brzy
    budou
    moci
    přijít
    šťastné
    pocity
    procházka v přírodě věnovaná Tobě
    vůně čerstvé kávy věnovaná Tobě
    trocha stálé vzpomínky věnovaná Tobě
    to zamýšlím předat Tobě
    pohled krok
    pohled krok
    stojím už u Tebe
    snad
    brzy
    budou
    moci
    přijít
    šťastné
    pocity
    Jsem tu jen pro Tebe.

    O tobě...

    Jakub MAREK (16)
    3. místo v kategorii Poezie 15-19 let

    Psát báseň, další verše, když už jich mnoho napsáno bylo,
    beru tedy do ruky tuž a papír, jelikož mi nic jiného nezbylo.
    Budu psát o tobě, o krásce v mých snech,
    o tobě, o pomoci v mých těžkých dnech.
    Nikdo by mi nevěřil, že jsem tě našel,
    kolik cest jsem při tom prošel a skoro se vzdával,
    svému životu na rozloučenou už mával.
    První chycení za ruku, první polibek a první slova lásky,
    byla to právě neděle, kdy jsem ti poprvé hladil vlásky.
    Tvé tváře zčervenaly při novém setkání,
    tvé oči se skoro rozplakaly snad krásným poznáním?
    Hodiny odbily, dny utekly, týdny uběhly
    a měsíce jsou už také za námi,
    slibuji, že budu pořád s tebou a je jedno,
    jestli budu padat do postýlky nebo do slámy.

    Básnička

    Pavla LEDVINOVÁ (16)

    Musím chodit do školy,
    Kde dávají nám úkoly.
    Teď mám skládat básničku,
    Pro chlapce i holčičku
    a chci za ní jedničku.
    Nevím ale vůbec jak,
    napíšu ji všelijak?
    Nenapadá mě nic moc,
    kdo mi přijde na pomoc?
    Máme ji mít do pátku,
    to nevymyslím pohádku,
    krátký příběh ovšem půjde,
    tak to zkusím, třeba ujde!?
    Moje sestra Janička,
    bude si brát Mirečka,
    pak je tady Jiřinka,
    drobounká jak květinka,
    s Petruškou jsme dvojčata,
    nesnášíme rajčata,
    Jára je můj velký brácha,
    stále na nás dává bacha.
    Stvořila nás maminka,
    když poznala tatínka.
    Velká rodina je prima,
    Vládne-li tam zdravé klima,
    doma máme veselo až rušno,
    jen před výplatou bývá krušno.
    Kamarádů máme moc,
    už se loučím, dobrou noc.
    Ještě chci všem díky říct,
    Mám vás ráda, jinak nic!

    Co teď?

    Anna KORMOŠOVÁ (16)

    Nevím, jak se zbavit pocitu nerozhodnosti,
    Proč cítím se skvěle v jeho přítomnosti.
    Zamilovaná jsem do něj pořád,
    Ale přitom vím, že o mě už nebude stát.
    Je těžké vyrovnat se s tím nejhorším,
    A tím ubližovat svým nejbližším.
    Chci zpět vše vrátit, znovu vše prožít,
    A už se netrápit.
    S ním je mi skvěle a nemůžu na něj přestat myslet,
    Teď tu v slzách musím trpět.
    Když podívá se mi přímo do očí,
    V tu ránu se mi srdce štěstím a láskou rozbuší.
    Vím, že nejsem jediná, kdo ho miluje,
    A právě to mě ještě víc sužuje.
    Neumím se vyrovnat se ztrátou jeho lásky ke mně,
    Protože tolik jsme toho zažili společně.

    Láska

    Markéta KAILOVÁ (16)

    S láskou tady,
    S láskou tam,
    Když jsem s tebou,
    Nic nevnímám.
    S dotekem tvé dlaně
    Na mé smutné tváři,
    Teď už nečekám marně,
    Až se mé oči rozzáří.
    Láska nikdy neutichne,
    To srdce mé říká,
    Protože je šťastné
    A láska v něm tiká.
    To, co doposud skrývala jsem
    A to, co jsem doposud tajila,
    Teď je tady.
    To, co bylo mým snem,
    Láska, po které jsem tak toužila.

    První láska

    Zuzana ZADINOVÁ (14)

    Dosud jsem nic takovýho nepoznala
    a teď se bojím, abych něco nezvorala
    Ty jsi mi dal znovu sílu žít
    proto tě teď nechci nechat jít
    I kdybych tě nechala být
    neznamená to, že bych tě přestala ráda mít
    I když bych si přála být s tebou napořád
    musí to mít svůj řád
    Proto se tě ptám: zahejbáš hodně
    málo
    nebo jsi věrnej?
    Musím uznat, když se na tebe tak dívám,
    že jsi pěknej
    Miluju tě, kvůli tobě bych se všeho vzdala
    cokoli bych pro tebe udělala

    Pochmurná myšlenka

    Jana STOCKOVÁ (16)

    V zapadlém koutečku hlavy,
    nepěkná myšlenka se zdravým rozumem se honí.
    Hlodá mi do hlavy, způsobuje pesimistické myšlení,
    bodá mi do srdce, chce snad způsobit další srdeční zranění?
    Neblahou myšlenku vyháním z hlavy,
    daří se to, avšak hlásí mi, že za nedlouho se zas nečekaně staví.
    Chvíli je mi věru krásně,
    bez ponuré myšlenky.
    klidně bych teď psala básně,
    a pojídala sušenky.
    Avšak co to? Vrací se mi pochmurnost,
    zase se mi nějak chce brečet, i když už jsem toho vyplakala dost.
    Jak mám ale zabránit, té zlé myšlence vstup?
    Když se zkrátka rozhodla, že má na mě chuť?
    Je snad jedna lehká možnost,
    a tou je krásná knížka.
    Zabývat se cizími problémy,
    a to pěkně zblízka.
    Myšlenka pak odejde, ani nevím jak,
    nad ní už pak nepřemýšlím, je to prostě tak.

    Srdce

    Klára KAŠPAROVÁ (16)

    Mé srdce je jen kámen
    A rozbije ho jen jeden.
    On má od mého srdce klíč,
    Když zahodí ho, bude srdce pryč.
    Hned jsem mu klíč svěřila
    A ani si ho neprověřila.
    Doufám, že toho nebudu litovat
    A on mě bude milovat.
    Když zradí mou lásku
    A najde si jinou krásku,
    Budu mít už napořád
    Na srdci černou pásku.
    Teď nevím kudy kam,
    A srdce mi radí — drž se ho dál.
    On naučí tě milovat
    A ty jeho — tobě důvěřovat.
    Zatím je to mezi vámi špatné,
    Ale ty chceš, aby to bylo krásné.
    Děláš pro to vše, co můžeš,
    Ale rozhodnout se nemůžeš.
    Zdali mám ho stále milovat,
    Nebo ho začít ignorovat.
    2006–2018 © Všechna práva vyhrazena